Vždycky jsem chtěla být herečkou. Taky vás takové období potkalo?... kdy jste sledovali svůj oblíbený seriál či film a snili jste o tom, jaké by to bylo, být jeho součástí? Já to takhle měla již od základky z dob Pirátů z Karibiku :D Řeknu vám tak trochu trapné tajemství, zamilovala jsem se do nich natolik, že jsem do školy chodívala oblečená jako Johnny Depp s pirátskými vlasy a psala vlastní "scénáře". Nemusím popisovat, jak strašně trapný to všechno bylo :D Ale teď už k tématu dnešního článku. Natáčela jsem seriál Četníci z Luhačovic.
Jak už jsem zmínila, být součástí natáčení byl můj dlouholetý sen, který se mi splnil. Již minulý rok jsem byla vybrána na natáčení filmu Hlas pro Římského krále, kde jsem nakonec v záběru byla asi 2 vteřiny. Ale tohle je už úděl komparzu. Bohužel nejsem herečka se scénářem, ale projdete si tím stejným, co na place každý.
V pondělí jsem se v 5h ráno dostavila do kostymérny = vstáváte ve 4, na což nejsem zvyklá. Ta se nachází na poměrně nečekaném místě v bývalých kasárnách. Předchozí den jsem zde byla na výběru šatů, a tak už tam na vás mají vše připravené. Zatím jsem točila jen dobové scény, a tak vás navlečou do dvou až tří sukní, které nezapomenou pečlivě utáhnout, abyste už tak nemohli dýchat :D Vážně se nedivím, že v dobových filmech dámy s korzetem omdlévaly! Na řadu přichází maskérna, kde vám záhy na hlavě vytvoří úžasné účesy během chvilky. V tomto případě jsem měla ještě pinetkami připevněný klobouček, který si ve větru stejně musíte hlídat, abyste nezkazili celou scénu :D No a za dvě hoďky už vyrážíte na plac. Buď jedete dodávkou ČT (juhů) a každý na vás na ulici kouká, nebo pokud je komparzistů víc, jedete busem a lidé koukají taky :)
Na fotce můžete vidět štáb, režiséra Petera Bebjaka a v bílé košili herce Ondřeje Pavelku
Teď jsem měla na place poněkud štěstí. Obvykle totiž čekáte klidně půl dne, než přijde řada právě na tu vaši scénu, teď ale režisér spojil všechny obrazy do jedné a natáčelo se tak to stejné v podstatě nepřetržitě. Byli jsme na náměstí městečka Tovačov, kde se vytvořily kulisy z první republiky, a tak jsme tu měli mnoho přihlížejících :) Vše bylo propracované do detailu a na druhý záběr museli dokonce odstraňovat pouliční osvětlení - mimochodem, měli zde i "fake" lampy. Celá moje scéna byla, že přecházím silnici a dojdu k trhům, kde začnu nakupovat a vše si dávat do košíku. Poté sem vběhli četníci (včetně Pavla Zedníčka), kde u (provizorního) hotelu zatkli pachatele (herec Ondřej Pavelka). No a po stopce jsem všechen svůj nákup zase vrátila a šla zpět na začátek - a takhle asi 30x :D Jinak celé natáčení je o tom, že na něco neustále čekáte (alespoň tedy z pohledu komparzistů :). Čekáte, až vyjde slunce, až scénou přejdou místní, než se zastaví doprava, než se nachystá záběr, přesunou se kamery..
